Splněný sen - 7.Díl

12. ledna 2013 v 18:33 | Míša
Potom jsem ale spatřila Harryho. Seděl na zemi zády k poklopu a cosi tam huhňal. Nevím proč, ale v tu chvíli jsem si na sto procent byla jistá, že to připravil pro mě, tak jsem se snažila vylézt nahoru. Vůbec mě neslyšel a pořád se neotáčel. Když se ale pohnul, lekla jsem se. Ne, ale kvůli jeho pohybu, ale kvůli tomu, že tam neseděl sám. Seděl tam s nějakou dívkou, kterou šlo blbě v tom šeru poznat. Spolu se tam chychotaly a on jí něco vykládal. Spanikařila jsem a snažila se co nejrychleji slézt dolů, aby si mě nevšimli. Když jsem ale stoupla na jednu ze šprušlí od žebříku, v tom tichu šíleně zavrzala a Harryho a dívky pohled spadl na mě...


Cítila jsem se hrozně trapně. Seskočila jsem dolů a šla rychlým krokem pryč.
"Neviděli jste tu holku s černými šaty a se silonkami jako mám já?" vyptávala jsem se všech lidí.
"Myslíš tu tvoji kamarádku Ginu? Já ji viděl." ozval se někdo za mými zády.
"Kde?" otočila jsem se.
"Před chvílí jsem si s ní povídal, potom se omluvila a řekla, že si musí odskočit." uchechtl se Liam.
"Díky moc." usmála jsem se na něj a utíkala směrem k záchodům.
"Gino?" zavolala jsem přes záchody do prázdna. Naštvaně jsem udělala udělala pár kroků, při kterých jsem vzhluboka dýchala a přemýšlela, jestli má Harry něco s tou holkou. Opřela jsem se o umyvadlo a podívala jsem se na sebe do zrcalda. Chvíli jsem se prohlížela, dokud mě nevyrušila rána do dveří, za kterými šel slyšet nějaký smích. Rychle jsem se schovala do kabinky.
"Ale Harry, tohle jsou dámské záchodky." smála se nějaká dívka. Jen co vyslovila to jméno, ve mě zatrnulo. Potom jsem uslyšela jeho hlas.
"To je mi jedno." řekl a já je začala sledovat malou škvírou dveří. Vzal ji do náruče a posadil vedle umyvadla. Sladce se na ni smál a začal jí líbat. Nemohla jsem se na to dívat. Chtěla jsem se otočit na druhou stranu, ale podjela mi noha a já spadla na kraj záchodové desky a rukou jsem praštila do splachovacího čudlíku. Teď mi nezbývalo nic jiného, než vylézt.
"Je tu někdo?" zeptala se dívka.
Otevřela jsem dveře a podívala se na Harryho, který byl vyděšený a začínal se červenat.
"Promiňte." podívala jsem se na dívku. Poznala jsem ji. Byla slavná, krásná a Harrymu se očividně taky líbila, ale já ji od té doby začala nenávidět.
Rychlým krokem jsem vyšla ze záchodů a šla hledat Ginu. Zase jsem se všech vyptávala, ale nikdo ji neviděl. Začínala jsem se bát, protože jsem ji od té doby, co jsme přišly neviděla. Už jsem nevěděla, kam mám jít. Všude bylo plno cizích lidí. Pomalým krokem jsem se šla podívat na zasněženou noční zahradu. Měli i bazén, vedle kterého někdo stál. Byl v krátkém rukávu, což mě přišlo hodně divné. Nenápadně jsme otevřela dveře a vyšla ven. Byla obrovská zima a já měla je ramínkový šaty. Poslušně jsem za sebou zavřela a šla k té osobě, která si zapalovala cigaretu. Potom mi to došlo.
"Zayn?!" chtěla jsem si říct v duchu, ale tak nějak jsem si to řekla nahlas.
"Ehm...ano?" nechápavě vykoukl ze tmy.
"Můj bože!" byla jsem šťastná, že ho vidím takhle zblízka. Vždy to byl můj nejoblíbenější člen z kapely.
"Děje se něco? Co mám na sobě?" začal se nervózně prohlížet.
"Ne, nic se neděje. Jen jsem ráda, že tě vidím." překryla jsem si pusu rukou a prohlížela si ho.
"My se známe?" pořád nechápal.
"Ne to ne, já jsem Jessie. Ta, která byla sražená od Harryho autem." uchechtla jsem se. Oba jsme po sobě pokukovali a navzájem uhýbaly pohledem. Bylo to trapné. Bylo ticho a mě nenapadalo, co říct. Konečně se mi vyplnil sen a já to takhle zvorám.
"Není ti zima?" proboural trapné ticho.
"Ne." lhala jsem.
"Prosímtě, vždyť vidím, jak se klepeš." řekl a tipl cigaretu, kterou ani nedokouřil.
"Ale.." chtěla jsem něco říct.
"Pojď prosím." chytl mě kolem ramen a táhl dovnitř do tepla.
"Tak co? Už je ti líp?" zeptal se mě vevnitř, když mě postavil ke kamnům.
"Ano." nechtěla jsem mu přidělávat starosti, ale on to na mě poznal.
"Něco nám přinesu na zahřátí. Vydrž chvíli." otočil se a šel pryč. Nečekala jsem moc dlouho. Hlavně jsem se rozhlížela, jestli neuvidím Ginu, ale nikde nebyla.
"Jsem zpátky." nesl v ruce dva panáky nějakého alkoholu.
"Ne." odtahovala jsem to rukou.
"Co děláš? Vždyť to vyliješ." nadával.
"Zayne, já to nechci."
"Nebuď taková slušňačka." mrkl na mě a podal mi jeden.
"Já nepiju." dala jsem ruce za záda.
"Protože nemůžeš nebo protože nechceš?" zeptal se mě.
"Protože nechci." odpověděla jsem a on mi ho hned vrazil do ruky.
"Ale..."
"Jeden ti neuškodí. Na zdraví." rychle cinkl o ten můj a vklopil to do sebe. Já tam jen stála a zírala na něj.
"No co je?" nechápal.
"Zayne, já fakt..." snažila jsem se mu to vysvětlit, ale on mi ho začal naklánět až jsem se bála, že to na mě vylije.
"No dobře." řekla jsem nervózně. Rozhlédla jsem se okolo sebe a dala ho na ex.
"No vidíš, že to jde." mrkl na mě. "Dáme další?"
"V žádném případě." začala jsem se smát a uviděla jsem, jak za Zaynem prochází Gina.
"Omluv mě, prosím." řekla jsem a šla směrem k Gině.
"No kde jsi? Celou dobu tě tu hledám." stoupla jsem si před ni.
"Byla jsem se seznamovat." usmála se na mě.
"Nepůjdeme už?" řekla jsem znuděně.
"Dobře, když chceš." šla směrem ke dveřím. "A co říkal Harry na ten dárek?"
"Já mu ho vlastně nedala." uvědomila jsem si.
"Proč?"
"Protože byl dneska jaksi zaneprázdněný." podívala jsem se na ni a ona hned pochopila, co tím myslím.
"Ale měla by jsi mu to dát. Aspoň nepůjde poznat, jak moc ti to vadí." řekla mi jednu ze svých 'moudrých' rad a já jen přikývla. "Ta holka bude mít konkurenci." mrkla na mě.
"Ehm. Ta holka je Taylor Swift." podívala jsem se do země a Gina vyprskla vodu, kterou právě pila.
"Chceš mi říct, že v tomhle domě je Taylor Swift?" řekla nadšeně, protože ji doslova zbožňuje.
"Mmm." odbyla jsem ji naštvaně. "Pořád si myslíš, že ta holka bude mít konkurenci?"
"Jasněěě." řekla ulhaně a se smíchem mě poplácala po zádech.
"Já mu to teda půjdu dát. Vydržíš tu chvíli?" zeptala jsem se jí a ona přikývla.
"Hlavně ale zase nikam neutíkej, ať tě tu nemusím znovu hledat." zdůraznila jsem a šla hledat Harryho. Strašně jsem se bála, že ho zase potkám s ní, protože by to bylo hrozně divné.
"Neviděli jste prosím Harryho Stylese? Nevíte kde je?" zeptala jsem se náhodného páru stojícího u schodů. Ti jen ukázali směrem k občerstvení.
Stál tam s Niallem. V duchu jsem zase řvala co to šlo. Další člen, kterého vidím naživo a zblízka. Vzhluboka jsem se nadechla a šla směrem k nim.
"...tohle je se slaninou a tohle je paprikový. To mám nejradši." vysvětloval Niall něco Harrymu a ukazoval na různé druhy bambůrek. Harry dělal zájem a přikyvoval hlavou.
"Harry?" řekla jsem slabě, že jsem ani nečekala, že se otočí, ale on to uslyšel. Když se otočil, byl trochu překvapený.
"Čekal si někoho jiného, že?" řekla jsem zklesle.
"To né, jen...jen jsem překvapený, že si za mnou přišla." vykoktal.
"Já jsem přišla už dřív, jen jsi něměl moc času." usmála jsem se i přes to, jak mě to štvalo. Harry hned pochopil, co tím myslím a jen sklopil hlavu dolů.
"Jen jsem ti chtěla říct, že už půjdu domů." řekla jsem a Harry přikývl. "A něco jsem ti koupila k Vánocům."
Dala jsem mu krabičku s náramkem, který měl nápis 'HARRY'. Pomalu ji otevřel.
"To je skvělý, moc ti děkuju." objal mě. Bylo mi neskutečně. Tak strašný pocit, když jsem věděla, že mám kěmu tak blízko a přece s ním nic mít nemůžu. Milovala jsem ho nadevše a jak řekla Gina, že by z toho možná mohlo něco být, tak jsem tomu zezačátku vůbec nevěřila, ale když mě už vážně přesvětčila a já se začala o něj snažit, vecpe se mi do cesty Taylor.
"Sbohem Harry." mávla jsem na něj s pocitem, že už ho nikdy neuvidím. Je to celebrita. Ten na fanynky jako jsem já čas nemá.
"Sbohem? Ještě se uvidíme ne?" zastavil mě.
"Přiznej si to. Vždyť po Vánocích nebudeš mít vůbec čas, máte spoustu rozhovorů, focení a mnoho dalšího. Navíc ti přibyl nový koníček, jak jsem dnes spatřila." řekla jsem a Harry na mě koukal, protože neměl, co říct.
"Já vím, že tohle je naposledy, co se vidíme, takže jsem ti chtěla dát alespoň něco, aby si na mě nezapomněl." dokončila jsem a chtěla jsem jít pryč.
"Já na tebe nezapomenu. A slibuju ti, že v novém roce se potkáme." mrkl na mě a já šla za Ginou. Vzaly jsme si kabáty a šly do hotelu. Nejraději bych z Londýna už nadobro odjela, ale kvůli mém poranění tu musím zůstat ještě pár dní.
Celou cestu jsem přemýšlela nad Harrym. Bylo to od něj pěkné, ale já věděla, že to říká jen tak. I když Gina mě pořád přesvědčovala o opaku.

Druhý den jsme s Ginou čekaly na pokoji, než přijedou moji rodiče. Projížděly jsme internet a já bledla závistí při pohledu na fotky Harry a Taylor, kde drží ruku v ruce. Byly foceny před necelou hodinou.
"Takže on s ní fakt je." pošeptala Gina. Já na to nic neřekla a uslyšela jsem klepání.
"Veselé Vánoce!" zakřičeli na mě rodiče, když jsem otevřela.
"Vám taky!" objala jsem je.
"To je pro tebe zlatíčko." podal mi dárek táta.
"Taky pro vás něco mám. Vlastně je to od nás s Ginou dohromady." podala jsem jim dárek, který jsme koupili, když jsme byly ve městě.


Po té, co si rodiče šli zarezervovat pokoj pro sebe, šla jsem si otevřít dárek od nich. Byl tam krásný modrošedý pletený svetr s vánočními motivy.
"Gino, koukej." ukázala jsem ji svetr.
"Ten je skvělej." pochválila mi ho a otočila se kě mě zády. Moc jsem to nechápala a snažila se nakouknout, co dělá. Až se otočila, vrazila mi malinkou krabičku do ruky.
"Pro tebe." usmála se na mě. "Veselé Vánoce."
"Ale Gin, já pro tebe nic nemám." řekla jsem nešťastně.
"Tohle je jen taková drobnost, taková blbost na památku." ujišťovala mě. "A mě nic dávat nemusíš, pro mě dárek je, že jsi tu se mnou."
Když jsem otevřela krabičku, uviděla jsem tam malého plyšového sněhuláčka v zelenočerveným oblečku.
"Jé to je roztomilý, díky moc." položila jsem si ho na poličku.


Dny strávené v Londýně uběhly rychle. S našima jsme se párkrát vydaly do města se projít a jednou do kina. Tyhle Vánoce jsem si vážně užila. Když jsem šla na kontrolu do nemocnice, doktor mi řekl, že už je noha v pořádku, ale nesmím dělat zatím žádné namáhavé sporty, což u mě nehrozí. Odpoledne jsme nasedli do auta a odjeli domů. Nový rok jsem strávila také s Ginou a užívala si dny zimní pohody, než přišla škola. Samozdřejmě, že na Harryho jsem za tu dobu nezapomněla, ale on na mě asi ano. Docela jsem s tím počátala už od začátku, ale pořád jsem měla nějakou tu naději, že se ozve, že mě najde nebo nějak vyhledá. Ale on nic.
Měsíc školy uběhl a byl začátek února. Byla jsem smířená s tím, že už Harryho nikdy nepotkám a že je konec, dokud jsem se na internetu dozvěděla, že One Direction jsou v Londýně a že tam mají nějaký interview. S nějvětší pravděpodobností jako po většině rozhovorech jdou k fanynkám a podepisují se, fotí se s nimi a povídají si, dokud nemusí odjet. Byla jsem strašně šťastná a Ginu jsem nemusela ani moc přemlouvat, aby se mnou jela. Věděla jsem, že to nic nezmění, ale chtěla jsem je prostě znovu vidět. Za tu dobu na internetu jsem dokonce četla, že se s Taylor pohádal někde na dovolené a rozešli se, což i když to není ode mě moc hezké, tak mě to potěšilo. Odpočítávala jsem si dny a každý večer usínala s přemýšlením, co si na sebe vezmu.
S Ginou jsme vyjely hned ráno, kdy jsme se rozhodly zajít na nákupy. Obě milujeme nakupování, takže skvělý den začal užod rána. Nekoupily jsme si toho moc, aby jsme to potom nemusely tahat. Po nákupu jsme si sedly na jídlo a po té se vydaly směrem ke dveřím od společnosti, pro kterou dělají kluci rozhovor. Stálo tam jen pár holek, což mě potěšilo. Čekaly jsme tam necelou půl hodinu, ale Ginu už to nebavilo a zabíjela mě pohledem. Za těch 20 minut se tam nahrnulo hromada fanynek, ale ja s Gin jsme byly úplně vepředu, protože jsme tam byly mezi prvníma.
"Vidíš, vyplatilo se nám to." mrkla jsem na ni.
"Tobě se to vyplatilo." řekla naštvaně Gina. Podala jsem jí foťák do ruky, aby mě kdyžtak odfotila, kdyby se mě někoho z nich podařilo zachytnout.
"Můj bože! Už jdou!" zařvala jedna z fanynek a všechny začaly pištět. Jediná já jsem byla zticha a zírala, jak mých pět idolů vychází ven. Všechny fanynky řvaly přes sebe. První ke mě došel Zayn.
"Ahoj Zayne, mohla bych si s tebou udělat fotku?" zeptala jsem se ho a on si mě začal prohlížet.
"Nejsi ty náhodou..."
"Jessie." usmála jsem se na něj.
"Áááha. Ta slušňačka?" začal se smát a já s úsměvem přikývla.
"Jasně, že můžeš." přitiskl se ke mě a usmál se do foťáku. Potom šel vedle mě a šel se věnovat jiným fanynkám. Snažila jsem se odchytit někoho dalšího, ale skoro všichny byli na druhé straně. Uviděla jsem, jak Zayn jde na druhou stranu směrek k Harrymu a něco mu šeptá, potom se snažil nenápadě ukázat směrem na mě, ale já to moc dobře viděla. Harry se na mě otočil a uviděla jsem, jak byl překvapený. Já na něj jen zírala a vůbec nevěděla jak se tvářit. Byla jsem šťastná, že ho vidím, ale zároveň naštvaná, že se neozval. Za to on ale nemůže, nemá čas.
Když už mi to přišlo divné, uhnula jsem pohledem a snažila jsem navázat konverzaci s Ginou. Po chvíli jsem uviděla, jak jde směrem ke mě.
"Jessie?" stál u mě. Já se na něj jen otočila.
"Co tady děláš?" zeptal se mě.
"Byla jsem tu na nákupech." ukázala jsem tašky, které jsem měla pod nohama.
"Potřebuji s tebou mluvit." řekl vážně.
"Jako teď?
"Né teď." řekl a a naklonil se, aby mi něco mohl pošeptat. "Přijď do toho hotelu, kde jsi trávila Vánoce. Bude sraz u výtahu. Nikomu to neříkej."
"Dobře." přikývla jsem, vzala Ginu za ruku a táhla ji pryč.
"Kam to jdeme?" nechápala.
"Uvidíš." mrkla jsem na ni a šla rychlým krokem směrem k hotelu.
"Mohla bys tu prosím někde počkat?" ukázala jsem ulici kolem hotelu.
"Harry?" zeptala se mě a já s úsměvem přikývla.
"Dobře, počkám tam v tý kavárně, dobře? Potom dojdi." ukázala mi naproti ulice na kavárnu.
Já souhlasila a šla do hotelu směrem k výtahu, kde ještě nikdo nestál. Asi za pět minut vešel do hotelu Harry a zamířil ke mě.
"Ahoj." podzravil mě.
"Čau, tak co jsi chtěl?"
"Půjdeš se mnou ještě nahoru? Zapomněl jsem si v pokoji tašku." stiskl tlačítko na přivolání výtahu.
"Děláš si srandu?" nechápala jsem. "Ty jsi mě sem pozval, abych s tebou mohla jít pro tašku?"
"Samozdřejmě, že ne." začal se smát a nastoupil o výtahu. Já vešla za ním a on stiskl tlačítko patra.
"Chtěl jsem tě tu hlavně kvůli tomu... no.." vzhluboka se nadechl a přemýšlel, co má říct. "Proč si sem vůbec přišla?"
"Hele neodváděj téma."
"Dobře, ale odpověz mi." sklonil hlavu.
"Říkala jsem, že jseš tu byla nakoupit." řekla jsem a Harry nevěřícně přikývl.
"Nicméně jsem se ti chtěl omluvit, že jsem se ti vůbec neozval."
"V pohodě Harry. Já jsem to čekala." řekla jsem s klidem, ale uvnitř jsem byla naštvaná.
"Čekala?" nechápal.
"Ano, čekala. Jsi celebrita, ty nemáš čas na nějakou fanynku." snažila jsem se to říkat klidně.
"Ale vždyť ty nejsi jen fanynka." podíval se na mě.
"Ano Harry, jsem. Už zase jsem." povzdychla jsem a s Harrym jsme ucítily, jak výtah cuknul.
"Co to bylo?" řekla jsem vystrašeně.
"Hlavně klid." chytl se mě. "Myslím, že jsem se tu zasekli."
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 m.k m.k | 24. ledna 2013 v 1:40 | Reagovat

Šíleně,skvělí,bude ještě další?Vlastně všecky tvoje říběhy jsou skvělí...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama