Nejlepší kamarádi - 10.Díl

20. října 2012 v 22:17 | Míša
Asi po 10 minutách jsem měla skoro dojezeno a chybělo mi dopít jen pití, ale když jsem se snažila vstát, někdo mi zakryl oči.
"Haha, Danny." bylo mi to hned jasný, jenže nikdo neodpovídal.
"V pohodě?" zeptala jsem se ho, když mi pořád držel ruce na očích. Už mi to přišlo divné, a tak jsem je sundala sama a otočila se.
"No to snad ne!" zaječela jsem.
Zírala jsem na něj s růží a nějakou krabičkou v ruce a přenádherně sladce se usmíval. Já si jen zakryla pusu rukou a šla ho rychle obejmout.

"Ó můj bože! Co tu děláš?" nepuštěla jsem ho. Sám byl překvapený, že mám takovou radost.
"Jsem tu na návštěvě u Harryho. On tu přeci bydlí." řekl a mě to hned docvaklo. Jak jsem mohl na to zapomenout.
"To je pro tebe od Zayna. Prý by se ti chtěl omluvit, že se líbal s Perrie, ale prý mu řekla, že tys políbila Harryho." snažil se říct Niall, co nejrychleji, než by to zapomněl a podal mi růži.
V ruce držel už jen krabičku a já čekala, že je od Harryho.
"A ta krabička je.." pokračoval, ale já mu skočila do řeči.
"Od Harryho?" nemohla jsem se dočkat, až se podívám, co v ní je. Ale moje odpověď Nialla nějak zarazila.
"To není od něho? On mi nic neposílá?" zeptala jsem se zklamaně. Niall poznal, že jsem z toho smutná a podal mi ji.
"Jo je od Harryho." řekl a podíval se do země. Šlo na něm poznat, že si vymýšlí.
"Nialle? Neumíš lhát." usmála jsem se falešně a podala mu ji zpátky.
"Né nech si ji." dal ruce za záda.
"Tak od koho je?"
"Ode mě." podíval se mi do očí. Usmála jsem se na něj, protože jsem nemohla uvěřit, že mi něco koupil. Pomalu jsem otevřela krabičku. Byly tam stříbrné náušnice se stříbrným řetízkem a přívěskem ve tvaru srdce.
"Páni!" nevěřila jsem tomu. "To si nemusel." nemohla jsem z toho spustit oči.
"Jseš úžasnej! Díky moc." pořádně jsem ho objala.
"Teď už se nebudeme asi moc vídat, tak chci, aby jsi na mě měla alespoň nějakou vzpomínku." usmál se. Já mu podala řetízek a odrhnula jsem si vlasy. Niall mi ho nasadil a prohlídl si mě.
"Sekne ti to." začal se smát.
"A Zayn, Liam a Louis tu jsou taky?" zeptala jsem se ho.
"Liam a Louis jeli ke svým rodinám..." vzhluboka se nedechl." "... já to bohužel tak blízko nemám." usmál se, ale šlo na něm poznat, že se mu stýská. Bylo mi ho líto.
"Já už se budu muset vrátit za klukama, tak se někdy stav. Budeme tu ještě pár dní." mávl na mě na rozloučenou a šel pryč.
Napsala jsem Dannymu SMS, jestli nechce někam zajít a co právě dělá, jenže mi neodpovídal. Když jsem se mu rozhodla zavolat, měl vypnutý telefon. Došla jsem domů se obléct do něčeho normálního a rozhodla se, že se k němu stavím. Když jsem zahýbala za roh v jedné uličce, do někoho jsem omylem vrazila.
"Promiňte, omlouvám se." spustila jsem hned, aniž bych věděla, kdo to je.
"V pohodě." řekla osoba a podívala se na mě.
"Zayne?!" vyhrkla jsem.
"Alex, musím ti všechno říct." chytl mě za ruku.
"Nesahej na mě." vyvlíkla jsem se mu.
"Popravdě se na mě nemáš za co zlobit, začala jsi to ty." mrkl na mě.
"Já?! Myslíš, že za to můžu já?!"
"A kdo se asi cicmal na chodbě s Harrym?" provokoval mě.
"Je pravda, že jsem ho políbila, ale.." nestihla jsem doříct větu a Zayn mi skočil do řeči.
"Vidíš."
"...ale ne moji vinou. To Harry políbil mě. Já bych ti to nikdy neudělala." podívala jsem se mu do očí.
"Mimochodem děkuji za růži." usmála jsem se.
"Hmm.." odbyl mě.
"Ty s Perrie chodíš?" zeptala jsem se ho.
"Já ani nevím. Ona za mnou prostě přišla, vyvalila na mě to s tebou a s Harrym a už to začalo." řekl a mě to najednou docvaklo. Vždyť Danny chodí s Perrie. Chudák, asi to ještě neví.
"Víš, já už budu muset jít. Původně jsem šla za Dannym, protože mi nezvedá telefon, tak chci zjistit, co se děje." řekla jsem.
"Tak se měj a ať vám to s Perrie klape." mrkla jsem na něj i přes to, jak mě to bolelo, protože kvůli ní se trápí i Danny i já.
"Počkej, ale já s Perrie nechci chodit." zastavil mě. Já se na něj jen usmála a šla za Dannym.
"Crrrrrrrrrrrr!" šel ze zvonku otravný zvuk, který se už opakoval po třetí, protože nikdo neotevíral.
"Danny! Otevři! Tady Alex!" volala jsem do dvěří.
Chvíli na to mi došla zpráva od Dannyho. "Přijď do pizzerie na rohu. Danny" Tak jsem se vydala na cestu.
Byla jsem zvědavá, co se děje, tak jsem šla rychlým krokem, abych tam byla co nejdříve.
Když jsem otevřela dveře do pizzerie, nikdo nikde nebyl. Vešla jsem dál a najednou všichni vyskočily ze spod stolů a pultů.
"PŘEKVAPENÍ!!" zavolali všichni na ráz. Já jen koukala s otevřenou pusou.
"Všechno nejlepší Alex!" šel ke mě Danny.
"Děkuju moc, ale vždyť mám narozeniny až za 3 dny." divila jsem se.
"Co by to bylo za překvapení, kdyby jsme to udělaly na tvoje narozeniny." řekl Niall a šel za mnou mě obejmout.
"Děkuju kluci, to je od vás dvou?"
"Převážně, ale každý se zapojil." usmál se Niall.
"Tak pojď se bavit." vzal mě za ruku Danny a táhl mě mezi kamarády. Po chvíli začala hrát hudba a všichni začali tancovat.
Já si sedla ke stolu a nemohla jsem věřit vlastním očím. Byla jsem šťastná.
"Můžu si přisednout?" zeptal se mě Harry a ukázal na židly vedle mě.
"Klidně." kývla jsem.
"Tak co? Líbí se ti to?" zeptal se mě.
"Myslíš to překvapení? Moc!" usmála jsem se podívala jsem se, kam směřuje Harryho ruka. Vytahoval cosi z kapsy u bundy.
"To je pro tebe." podal mi krabičku.
"Děkuji, nemusel si nic kupovat." řekla jsem a pomalu jsem ji otevírala.
Leželi v ní dva stříbrné náramky s vyrytým nápisem "Best Friends".
"Óóó. Vážně moc děkuji." poděkovala jsem znovu.
"Chci být s tebou alespoň dobrý kamarád." usmál se a já mu nasadila na ruku jeden z nárámků.
"Jsou úžasné." dívala jsem se na třpytící náramek na své ruce.
Jenže náš rozhovor přerušil Zayn. "Nechceš si jít zatancovat?"
Já jsem jen vstala a šla se Zaynem tancovat mezi lidi, když zrovna začal hrát ploužák.
Zayn mi položil ruce kolem pasu a začal se houpat ze strany na stranu.
"Tak co Perrie?" navázala jsem nevhodný a trochu provokativný téma.
"Shodli jsme se s Dannym, že holku, které se nedá věřit nechceme." usmál se na mě.
"Aha."
"Něco pro tebe mám." řekl a já už čekala jakou krabičku vytáhne.
"Né, to si nemusel." řekla jsem předběžně.
"Ale musel." řekl potichu Zayn a dlouze mě políbil.
"Všechno nejlepší." objal mě.
"Děkuju, je to nejhezčí dárek, co jsem dostala." položila jsem mu hlavu na rameno.
Byl to úžasný den, jen tam chybělo pár lidí, jako Louis nebo Liam, ale s nimi se určitě brzo uvidím a Perrie už nechci nikdy vidět. S Niallem, Harrym a Dannym jsme nejlepší kamarádi a mám toho nejúžasnějšího kluka na světě.



Konec povídky "Nejlepší kamarádi".
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Luci Luci | 20. října 2012 v 22:24 | Reagovat

Krutýý Míšo! :))))))♥ Acchh.. chce se mi brečet :D

2 Petíí Petíí | 11. prosince 2012 v 22:46 | Reagovat

Skvělý to máš :P :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama